Jak na hnojení rostlin konopí: živiny, pH a nedostatky
Konopí potřebuje hlavně dusík, fosfor a draslík, ale většina problémů s výživou začíná u špatného pH. V návodu najdete, co znamená NPK a EC, jak podle listů poznat nedostatek nebo přebytek jednotlivých živin a čím je doplnit v půdě, kokosu i hydroponii.
Návod je rozdělený do tří částí. Nejdřív najdete základy (NPK, EC, pH), pak rychlý klíč, podle kterého podle vzhledu listů odhadnete, o jaký problém jde, a nakonec podrobný popis jednotlivých živin: k čemu rostlina danou živinu potřebuje, jak vypadá její nedostatek a přebytek, při jakém pH ji kořeny přijímají a čím nedostatek doplnit.
Obecné pravidlo zní: než začnete přidávat hnojiva, změřte pH. Velká část „nedostatků“ ve skutečnosti vzniká tím, že rostlina kvůli nevhodnému pH živinu v půdě má, ale nedokáže ji přijmout.
Obrázek výše shrnuje nejčastější projevy nedostatku živin. Podrobněji je rozebíráme níže.
Co znamená NPK na hnojivech
Tři čísla na obalu hnojiva udávají poměr tří hlavních živin:
Dusík (N): důležitý pro růst listů a stonků.
Fosfor (P): nejvíc ho rostlina potřebuje v době kvetení.
Draslík (K): ovlivňuje celkovou kondici rostliny a hospodaření s vodou.
Dalšími důležitými prvky jsou hořčík (Mg) a vápník (Ca). Kromě klasických hnojiv existují i biologické stimulátory růstu.
Informace v článku mají pouze informativní charakter a nenahrazují odbornou ani právní radu. Semena konopí prodáváme výhradně jako sběratelské předměty osobám starším 18 let.
Test na drogy ze slin hledá samotné THC, které po užití konopí zůstává v ústech, a zachytí proto hlavně nedávné užití. Policie jím při kontrole jen ověřuje podezření, o přestupku nebo trestném činu rozhoduje až rozbor…
Po měsících pečlivého zalévání, hnojení a sledování vaší zahrádky se blíží finále. Otázka „Kdy už to bude?“ trápí snad každého pěstitele a trpělivost tu často dostává zabrat. Správné načasování sklizně je naprosto…
Novinky
Jaké by mělo být EC
EC (elektrická vodivost) vyjadřuje, kolik rozpuštěných solí, tedy živin, je v roztoku. Zvyšuje se postupně podle stáří rostliny, způsobu pěstování a fáze růstu. Orientační hodnoty pro hydroponii:
semenáčky a mladé rostliny: kolem 0,4 mS/cm,
rostliny staré zhruba 14 dní: kolem 1,2 mS/cm,
další růst: 1,6 až 1,8 mS/cm,
třetí týden květu: až 2,1 mS/cm,
poslední dva týdny před sklizní: postupně dolů zhruba na 1,2 mS/cm.
Přesné hodnoty se liší podle odrůdy a hnojiva, proto se vždy řiďte i doporučením výrobce.
Rychlý klíč: podle čeho poznat problém s výživou
Než cokoli změníte, projděte si příznaky pečlivě. Postupujte od bodu 1 a podle odpovědi pokračujte na další bod.
1. Pokud váš problém ovlivňuje spodní nebo střední část rostliny, pokračujte bodem 2. Pokud váš problém ovlivňuje horní část rostliny nebo rostoucí výhonky, pokračujte bodem 10. Pokud váš problém ovlivňuje celou rostlinu souměrně, pokračujte bodem 6.
2. Celé listy jsou žluté nebo světle zelené. Listy odumírají, opadávají a růst je pomalý. Kraje listů nejsou viditelně zkroucené. → Nedostatek dusíku. Pokud ne, pokračujte bodem 3.
3. Kraje listů se kroutí nahoru. Špičky mohou být překroucené. Listy žloutnou (mohou i zhnědnout), ale žilky v listech jsou zelenější. → Nedostatek hořčíku. Pokud ne, pokračujte bodem 4.
4. Listy hnědnou nebo žloutnou. Hnědé, žluté nebo nekrotické (mrtvé) skvrny. Hlavně kolem okrajů listů, které mohou být i zkroucené. → Nedostatek draslíku. Pokud ne, čtěte dál.
5. Listy jsou tmavě zelené nebo červeno růžové. Stopky a řapíky mohou být narůžovělé nebo načervenalé. Listy mohou zežloutnout nebo se zkroutit dolů a snadno odpadávají. Růst může být pomalý a listy malé. → Nedostatek fosforu. Pokud ne, pokračujte bodem 6.
6. Konečky listů jsou žluté, hnědé nebo mrtvé. Zbytek listů vypadá zdravě a stonky mohou být slabší. → Přehnojení, přelití, poškozené kořeny nebo málo vzdušná půda. Pokud ne, pokračujte bodem 7.
7. Listy jsou zkroucené dolů (dovnitř) a jsou zelené, šedé, hnědé nebo zlaté. → Přespříliš dusíku. Pokud ne, pokračujte bodem 8.
8. Rostlina je zvadlá, i když půda je vlhká. → Přehnojení, přemokřená půda, poškozené kořeny nebo choroba. Pokud ne, pokračujte bodem 9.
9. Rostlina nechce přejít do květu ani po dvou týdnech režimu 12/12. → Rostlina nemá v noci úplnou tmu, dostává příliš dusíku nebo byla příliš zastřihávána či se z ní odebíraly řízky. Pokud ne, pokračujte bodem 10.
10. Listy jsou žluté nebo bílé, ale žilky zelené. → Nedostatek železa. Pokud ne, pokračujte bodem 11.
11. Listy jsou světle zelené nebo žloutnou od středu. Kraje zůstávají zelené. Mrtvá místa mezi žilkami. Listy nejsou zkroucené. → Nedostatek manganu. Pokud ne, pokračujte bodem 12.
12. Listy jsou zkroucené, jinak vypadají jako v bodě 11. → Nedostatek zinku. Pokud ne, pokračujte bodem 13.
13. Listy jsou zkroucené, potom hnědnou nebo odumírají. → Světla jsou příliš blízko rostliny, zřídka i nedostatek vápníku nebo boru. Pokud ne, může to být prostě slabá rostlina.
Živiny v kostce
Dusík (N) – Rostlina potřebuje hodně dusíku hlavně během růstu, ale je snadné to přehnat. Pokud se to stane, propláchněte substrát čistou vodou. V poslední fázi květu se dávka dusíku snižuje.
Hořčík (Mg) – Nedostatek hořčíku je velice častým jevem. Je to proto, že konopí ho spotřebuje mnoho a v běžných hnojivech ho nemusí být dost. Nedostatek hořčíku můžeme vyřešit rozdrcením a rozpuštěním jedné lžičky hořké soli (síranu hořečnatého) ve třech a půl litrech vody. Dejte pozor, abyste to s hořčíkem nepřehnali, protože pokud se vám to podaří, zamezíte přísunu ostatních prvků do rostliny.
Draslík (K) – Příliš mnoho sodíku (Na) může zapříčinit nedostatečný přísun draslíku k rostlině. Příčinou vysoké slanosti způsobené (Na) může být: nadměrné použití organického hnojiva, velké množství jedlé sody v substrátu, nebo používání změkčovacích filtrů vody. (Na) můžeme odstranit opakovaným prolitím vodou.
Fosfor (P) – Částečný nedostatek fosforu je v období květu normální. Ale měli bychom si dávat pozor, aby tento nedostatek nebyl příliš velký. Červené řapíky a stonky jsou normální u mnoha druhů konopí, ale mohou být i projevem nedostatku (P), (K) nebo (Mg). Takže toto není spolehlivý důkaz nedostatku (P). Příliš mnoho (P) může zablokovat přísun železa (Fe) k rostlině.
Železo (Fe) – Rostlina má většinou nedostatek železa pokud pH vody nebo substrátu je příliš vysoké. Pokud pH není příliš vysoké, pak jde zřejmě o přílišný přísun (P). Přísun železa můžete zvýšit přidáním speciálních přípravků, které seženete v zahradnictví. Příliš mnoho (Fe) bez dodání (P) může způsobit nedostatek (P).
Mangan (Mn) – Nedostatek (Mn) může být způsoben vysokým pH nebo velkým množstvím (Fe). Pomůže přípravek s manganem ze zahradnictví.
Zinek (Zn) – Také může být zapříčiněno vysokým pH. Nedostatek (Zn), (Fe) a (Mn) se často objevuje společně a je zapříčiněný vysokým pH, takže nezvyšujte hodnoty těchto prvků, pouze snižte pH. Pokud rostlina vypadá moc špatně, tak použijte postřik na listy pro zvýšení zinku.
Zkontrolujte si vodu – Pokud máte doma vodovodní baterie pokryté vodním kamenem, voda má zřejmě vysoké EC. Změřit ho ale stojí za to v každém případě. Ideální je mít k dispozici vodu s EC blízko nuly a tou ředit živné roztoky. Možnosti jsou tyto: 1) filtr s reverzní osmózou (dražší řešení), 2) demineralizovaná voda z obchodu, 3) dešťová voda, 4) půjčit si měřič EC a vybrat si nejvhodnější zdroj vody v okolí.
Obecné tipy pro hnojení – Během růstu by rostlina měla dostávat víc (N) a méně (P), během kvetení by se měly tyto hodnoty obrátit. Pro růst by se mělo hnojit v poměru 10:7:8 (což je samozřejmě stejný poměr jako 20:14:16). Pro květ by tento poměr měl být 4:8:8. Zkontrolujte pH po každém přihnojování. Voda v nádrži by měla cirkulovat a měnit se každých 14 dní.
pH – V půdě by se pH mělo pohybovat mezi 5,9 a 6,5, v minerální vatě (rockwoolu) mezi 5,5 a 6,1. Při pH nad 7,0 rostlina hůř přijímá Fe, Mn, Cu a Zn, při pH pod 5,0 zase N, P, K a Mg.
Chladno – Chladná voda (pod 10°C) může zamezit přístupu (P). Některé druhy, hlavně rovníkové sativy snášejí chladnou vodu hůř.
Co způsobuje nedostatek hlavních živin
Dusík: při nedostatku listy blednou a rostlina celkově slábne.
Fosfor: nedostatek brzdí vývoj kořenů a tím i růst.
Draslík: nedostatek se projevuje slabým vývojem květů.
Hořčík: je součástí chlorofylu, nedostatek se projeví skvrnami na okrajích listů a mezi žilkami.
Železo: nedostatek se projeví žloutnutím mezi žilkami.
Přírodní hnojiva
Kompost: dobrý zdroj dusíku.
Výtažek z mořských řas: zdroj dusíku, draslíku a fosforu.
Kostní moučka: zdroj fosforu.
Rybí a krevní moučka: obsahují dusík, fosfor i draslík.
Dřevěný popel: obsahuje draslík a hodně vápníku.
Kostní moučka –
Je to levnější alternativa k fosforovému guanu. Draslík je vhodné dodat zvlášť, například vinasem nebo draselnou solí, která ale půdě příliš neprospívá. Rozpouští se půl roku a zlepšuje půdní prostředí tím že živí život v půdě. Dávkování je uvedeno na obalu, doporučujeme max 1:20.
NPK 3-12-0
Dřevěný popel –
Je dobré sehnat si popel ze zdravého, nechemicky ošetřovaného dřeva, a jemně ho přesít – bude se lépe rozpouštět.
Složení dřevěného popelu – zastoupení jednotlivých minerálů (plus minus) : – vápník 33% – draslík 6 až 10 % – fosfor 2 až 4 % – hořčík 4 až 7 %
NPK 0-1-2
Popel postupně zvyšuje pH. Rozpouští se čtvrt roku a déle – záleží na více věcech. Možno připravit na podzim i na jaře podle potřeby. Dávkování taky podle potřeby ale mějte na paměti ph. Držte se poměru 1:40 – 1:20 (u kyselé hlíny).
Pokud popel nemáte a potřebujete dodat vápník, sáhněte po dolomitickém vápenci v práškové formě. Rozpouští se půl roku a obsahuje i železo.
Rohovina (rohoska) –
Obsahuje kolem 14 % dusíku. Rozkládá se středně pomalu, zhruba 3 až 5 měsíců, nadrobno namletá působí rychleji. Dávkování je uvedeno na obalu, maximálně 1:10. Nepřidávejte ji pozdě v sezóně, jinak bude v půdě ještě v době, kdy se má substrát před sklizní proplachovat (flushing).
Wormhumus (vermikompost) –
Žížalí kompost. Stejně jako klasický kompost obsahuje dusík a další živiny a navíc půdu obohacuje o minerální látky a enzymy. Dávkování 1:15 ale jde i více.
Hnůj –
Koupit lze granulovaný hnůj, nejlépe koňský. Když granule namelete na prach, působí rychleji a v substrátu nevznikají místa s vysokou koncentrací živin, o která se kořeny mohou spálit. Dobré jsou také zkvašené slepičince, které půdu oživují. Holubí trus nedoporučujeme.
Byliny –
I z plevele lze rostlinám dodat hodně živin, a výluhy z bylin navíc dobře oživují půdu. Kvašení by mělo probíhat mimo slunce, v nechlorované vodě a s přístupem vzduchu, například ve sklepě. Sušené nebo čerstvé byliny nahrubo nadrťte, ponořte do vody a občas promíchejte. Použít je můžete nejdřív po třech týdnech. Začněte nižší dávkou a s většími rostlinami ji postupně zvyšujte.
Vhodné jsou: kopřiva, kostival, vojtěška (v době květu), heřmánek, mořské řasy (stopové prvky), nesířená melasa, pampeliška a přeslička.
Přes zimu a pro pěstování uvnitř lze místo kvašených výluhů připravit kompostový čaj provzdušňovaný vzduchovací pumpičkou, viz jak si vyrobit kompostový čaj.
Průvodce jednotlivými živinami
U každé živiny najdete, k čemu ji rostlina potřebuje, jak se projevuje její nedostatek a přebytek, při jakém pH ji kořeny přijímají a čím nedostatek doplnit.
Dusík (N)
Pohyblivý prvek, makroživina.
K čemu slouží: Dusík hraje velmi velkou roli ve vašich rostlinách; právě tento prvek je přímo zodpovědný za produkci chlorofylu, fotosyntézy a tvorbu aminokyselin (které jsou stavebním blokem bílkovin) a ovlivňuje nesčetně enzymů, které pomáhají růstu ve stoncích listů, a vitalitu vaší rostliny.
Dusík je nejmobilnější prvek, což znamená, že může cestovat kamkoli v rostlině. Deficit se projevuje ve spodní a střední části rostliny, nejčastěji na starších listech. Poté postupuje směrem vzhůru. Vaše rostlina může mít zelený vršek, ale žloutnoucí spodní listy jsou projevem počáteční fáze nedostatku dusíku. Výnosy budou velmi sníženy bez dostatku dusíku ve vašich rostlinách.
Na rozdíl od hořčíku nedostatek dusíku začíná na koncích listů a postupuje zpět ke stonku. Hořčík a dusík se často pletou. Nejlepší způsob, jak rozeznat od sebe tyto 2 nutriční deficity, je říct, že nedostatek dusíku se projevuje na špičkách listu a postupuje směrem ke stonku, kdežto u hořčíku zežloutnou všechny okraje listu a žilky zůstanou zelené. Pokud vaše rostliny vykazují zpomalený růst a mají žloutnoucí listy, s největší pravděpodobností se jedná o nedostatek dusíku.
Ke konci kvetení bude kytka ukazovat známky nedostatku dusíku téměř vždy. Květina totiž spotřebovává všechny uložené živiny v listech a odhazuje listy, které už nepotřebuje, což jsou ty nejstarší. Takže nepanikařte, pokud rostlina začne žloutnout v poslední fázi květu. Části rostlin ovlivněné nedostatkem dusíku jsou: staré listoví, později celá rostlina, zřídka řapíky.
Teď k přebytku dusíku v hlíně nebo jiných pěstebních médiích. Rostlina bude mít celkově TMAVĚ zelenou barvu a zpožděné dospívání. Protože se dusík zapojuje v růstové fázi, přespříliš dusíku vyústí ve vysoké rostliny s tenkým stonkem. Přírůstky budou vysoké a květina se může více „potit“, ale ne vždy. Otrava dusíkem může být patrna tam, kde je velmi, velmi suché prostředí jako při období sucha a projeví se efektem spálení. Pokud květiny přiživujete hnojivy na bázi čpavku, můžou se objevit důsledky otravy NH4+: pomalejší růst, poškození na listech a kořenech, okraje listů se zkroutí dolů.
Také velké listy můžou dostat podobu „pařátu“. Konečky budou směřovat dolů, ale list zůstane vzhůru (asi jako když ohnete prsty). Listy můžou být zkroucené … hlavně nové přírůstky. Kořeny nebudou dostatečně vyvinuté, dojde ke zpomalení kvetení. Výnosy se sníží, protože přebytek dusíku v raném období květu zpomaluje růst palic. Zpomalí se i vnitřní rozvod vody kvůli cévním defektům. Přespříliš draslíku a dusíku způsobí, že rostlina přestane přijímat vápník.
Problémy s dusíkem, když na vině je pH (přemokřená půda a půda s nízkým obsahem organických látek)
Dusík je velmi důležitý prvek v rostlině. Vlastně všechny jsou, ale některé více než ostatní. Pro půdu se často uvádí jako ideální pH 6,8. Proč ? Protože pH 6,8 je nejlepší pro to, aby se všechny živiny vstřebávaly a žádné nebyly vyloučeny. Pro hydro a další bezpůdní systémy je nejlepší pH okolo 5,8. Udržujte rostliny v teple, protože nízké teploty můžou způsobit problémy s absorpcí dusíku.
Úroveň pH a dusíku
Půda
Dusík bude vyloučen z látkové výměny při pěstování v hlíně při pH 4,0 – 5,5. Dusík je nejlépe vstřebáván z půdy o pH 6,0 – 8,0 (osobně nedoporučuji mít pH hlíny vyšší než 7), takže nejraději pH 6 – 7. Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku dusíku.
Hydro a další bezpůdní systémy
Dusík bude vyloučen z látkové výměny při pěstování v hydro při pH 4,5-5,0. Dusík je nejlépe vstřebáván z hydro systému při pH 5,5 až 8,0 (osobně nedoporučuji mít pH v hydru nebo jiném bezpůdním systému vyšší než 6,5), nejlepší pro dusík je: 5,0 – 7,0. Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku dusíku.
Řešení problémů s nedostatkem dusíku
Vyhněte se nadměrnému užívání dusičnanu amonného, který může kolidovat s jinými živinami. Příliš mnoho dusíku protahuje kvetení. Mírný nedostatek dusíku v poslední fázi květu je normální.
Nedostatek dusíku odstraní hnojivo s vhodným poměrem N-P-K. Pomůže jakékoli chemické nebo organické hnojivo s obsahem dusíku. Dobře poslouží univerzální hnojivo s poměrem 20-20-20, například Peters All Purpose Plant Food, Miracle grow All purpose plant food, Miracle grow Tomato plant food, (chemická hnojiva ředte na poloviční koncentraci, jinak hrozí spálení živinami).
Pokud potřebujete nedostatek dusíku vyřešit rychle a chcete použít masokostní moučku, doporučuji z ní udělat výtažek, potom působí rychleji. Dalším zdrojem dusíku je uschlá krev, moučka ze semen bavlníku, která reaguje pomalu, guano hmyzožravých netopýrů, které reaguje rychle. Kostní moučka je postupně absorbována, pokud není aplikována jako výtažek (mimo jiné výborný zdroj fosforu). Krmení pro rybičky nebo rybí emulze jsou dobrým zdrojem dusíku a působí středně rychle. Hnojiva z guana mořských ptáků: All purpose Millennia Seabird guano, Orginal Seabird guano All Purpose. Krabí skořápky – Crabshell se pomalu absorbují.
Kterékoli z uvedených hnojiv by mělo nedostatek dusíku vyřešit. Rostlina se obvykle zotaví do týdne, postižené listy ale už zelené nebudou.
Pokud jste přidali příliš mnoho chemických nebo organických hnojiv (s organickými je spálení mnohem méně pravděpodobné), propláchněte půdu čistou vodou. Použijte dvakrát víc vody, než je objem substrátu, tedy na pětilitrový květináč zhruba 10 litrů.
Rozpustný dusík (obzvláště dusičitan) je forma, která je nejrychleji dostupná kořenům, zatímco dusík v močovině musí být nejprve rozložen mikroby v půdě než ho můžou absorbovat kořeny.
Poznámka: Krevní moučka, sušená krev, guana, moučka ze semen bavlny, rašelina, sírové a rybí moučky jsou všechny kyselé a můžou vám snížit pH, takže pokud je přidáváte, nezapomeňte monitorovat pH.
Poznámka: Kostní moučka, kamenný fosforečnan, popel ze dřeva a téměř jakýkoli popel, moučka z ulit, škeblí a krabí moučka jsou všechny zásadité a můžou vám zvýšit pH, takže pokud je přidáváte, nezapomeňte monitorovat pH.
Tady jsou 3 fotky jak může vypadat nedostatek / přebytek dusíku.
1) nedostatek dusíku ve vegetační fázi
2) nedostatek dusíku u rostliny v pozdní fázi květu
3) takhle vypadá přebytek dusíku
Fosfor (P)
Pohyblivý prvek, makroživina.
K čemu slouží: Fosfor toho dělá hodně pro rostlinu. Jedna z nejdůležitějších věcí na fosforu je, že pomáhá při růstu kořenů, ovlivňuje vitalitu květiny a je nejdůležitějším prvkem v květu. Navíc pomáhá při klíčení. Fosfor je nezbytnou rostlinnou živinou a protože je potřebný ve velkých dávkách je klasifikovaný jako makroživina. Fosfor je nejpotřebnějším prvkem v reprodukční fázi a bez něj by kytky měly velké problémy vykvést.
To, že kytky trpí nedostatkem fosforu, může celkově snížit jejich velikost a vede ke zpomalení růstu. Nedostatek způsobí oslabení květiny a zpomalení růstu listů, které můžou, ale nemusí, začít opadávat. Okraje listů nebo dokonce jejich polovina může zhnědnout a trochu se stáhnout, čímž se lehce zkroutí vzhůru. Vějířové listy budou vykazovat tmavě zelené/fialové a nažloutlé nebo modré tóny. Někdy mohou být stonky červené stejně jako řapíky. Tohle se může stát, když kytky trpí nedostatkem fosforu, ale pozor, některé druhy mohou mít červené stonky a řapíky už kvůli genovým predispozicím. Takže celkově tmavě zelená s fialovými, červenými nebo modrými přelivy je dobrou známkou fosforového nedostatku. Také teplota pod 10°C (50F) způsobuje květinám problémy s příjmem fosforu.
Hodně lidí si plete nedostatek fosforu s napadením plísní, protože konečky listů vypadají jako při plísňové nákaze, ale poškození vzniká na konci a po stranách listů, a postižená místa mají na omak jakoby skelný povrch, podobně jako při problému s pH.
Části rostlin ovlivněné nedostatkem fosforu jsou: starší listy, celá rostlina, řapíky
Přebytek fosforu ovlivní růst tím, že sníží schopnost vstřebávání železa, draslíku a zinku, eventuálně způsobí, že se na rostlině projeví symptomy nedostatku těchto prvků. Nedostatek zinku je nejčastějším průvodním projevem při přemíře fosforu. Dalším prvkem, s jehož příjmem může mít rostlina problémy je měď. Úroveň fosforu kolísá pokud je koncentrovaný a kombinovaný s vápníkem.
Problémy s fosforem, když na vině je pH. (studená vlhká půda, kyselá nebo příliš zásaditá půda, nezkypřená zemina)
Úroveň pH a fosforu
Půda
Fosfor bude vyloučen z látkové výměny při pěstování v hlíně při pH 4,0 – 5,5. Fosfor se nejlépe vstřebává při pH 6,0 – 7,5 (osobně nedoporučuji mít pH hlíny vyšší než 7). Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku fosforu.
Hydro a další bezpůdní systémy
Fosfor bude vyloučen z látkové výměny při pěstování v hydru při pH 6,0 – 8,5. Fosfor je nejlépe vstřebáván z hydro systému při pH 4,0 až 5,8 (osobně nedoporučuji mít pH v hydru nebo jiném bezpůdním systému vyšší než 6,5), nejlepší pro fosfor je: 5,0 – 6,0. Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku fosforu.
Řešení problémů s nedostatkem fosforu
Menší nedostatek během květu je normální, větší deficit by však neměl být tolerován. Jakékoli chemické nebo organické hnojivo, které obsahuje fosfor, by mělo nedostatek spravit. Pokud rostliny trpí nedostatkem fosforu, jakékoli hnojivo s N-P-K poměrem vyšším než 5 by mělo fungovat. Opět Peters all purpose plant food 20-20-20 je dobré, Miracle grow All purpose plant food, Miracle grow Tomato plant food, (chemická hnojiva ředte na poloviční koncentraci, jinak hrozí spálení živinami) Další suplementy s obsahem fosforu jsou: kostní moučka, s postupnou absorpcí, navrhuji udělat výtažek masokostní moučky pro rychlejší vstřebávání, rybí moučka (střední absorbování), měkký fosforit, střední absorbování, jamajské nebo indonéské guano (rychle se vstřebává). Moučka z krabích krunýřů, co se vstřebává pomalu.
Hnojiva s fosforem
Chemické
Advanced nutrients Bloom (0-5-4)
Vita Bloom (0-7-5)
BC Bloom (1.1-4.4-7)
GH Flora Bloom (0-5-4)
GH Maxi Bloom (5-15-14)
GH Floranova Bloom (4-8-7)
Dyna-Gro Bloom (3-12-6)
Fox Farm Tiger Bloom (2-8-4)
Awsome Blossums
Organické
Dr. Hornby’s Iguana Juice Bloom (4-3-6)
Advanced Nutrients Mother Earth Bloom (.5-1.5-2)
Fox Farm Big Bloom (.01-.3-.7)
Earth Juice Bloom (0-3-1)
Pure Blend Bloom (2.5-2-5)
Pure Blend Pro Bloom (2.5-2-5)
Buddswell (0-7-0)
Sea Island Jamaican Bat Guano (1-10-0)
Indonesian Bat Guano (0-13-0)
Rainbow Mix Bloom (1-9-2)
Earth Juice Bloom (0-3-1)
BIO BLOOM (2-6-3.5)
AGE OLD BLOOM (5-10-5)
ALASKA MORBLOOM (0-10-10)
METANATURALS ORGANIC BLOOM (1-5-5)
Kterékoli z uvedených hnojiv nedostatek fosforu odstraní. Postižené listy se již nevzpamatují, ale nové přírůstky budou vypadat normálně.
Tady jsou 2 fotky jak může vypadat nedostatek fosforu:
1) nedostatek fosforu během vegetativní fáze
2) nedostatek fosforu v květové fázi
Draslík (K)
Pohyblivý prvek, makroživina.
Draslík také hraje velkou roli. Dobrá úroveň draslíku v rostlinách napomáhá k houževnatým a tlustým stonkům, k odolnosti vůči nemocem, respiraci vody. Draslík pomáhá při fotosyntéze. Lze ho nalézt v celé rostlině. Je potřebný pro všechny činnosti, které souvisí s přenosem vody. Draslík je nezbytný pro všechny fáze života květiny, obzvláště důležitý je při tvorbě palic.
Nedostatek draslíku se na vašich rostlinách se projeví retardovaným růstem listů, které mají spálené špičky a okraje. Kytka se může protáhnout a větve budou slabé a lehce se zlomí. Nepleťte si nedostatek draslíku s nedostatkem železa, protože se chovají podobně, ale rozdíl je patrný ve 2 bodech: u draslíku se špičky listů kroutí, okraje jsou spálené a umírají. Starší listy můžou vykazovat známky červené a kroutí se vzhůru. Mrtvé flíčky (nekróza) se můžou objevit na krajích velkých vějířovitých listů, které můžou eventuálně zhnědnout a odumřít. Na starších listech se objevují skvrnky jiné barvy (kropenatost), listy žloutnou mezi žilkami a umírají. Celkově se zpomaluje růst rostliny, nejvíce v růstové fázi. Deficit draslíku zpomalí i nárůst palic v kvetení. Nízké množství draslíku se nejprve projeví na listech – ztmavnou jim okraje. Pokud máte nízkou relativní vlhkost, můžete si vsadit na to, že se brzy dostaví nedostatek draslíku kvůli odpařování vody z rostlin.
Draslík bude špatně přijímán, když mají kytky příliš vápníku nebo dusičitanu amonného a za nízké teploty. Velké množství sodíku (Na) draslík v rostlině vytlačuje. Takže to mějte na paměti.
Části rostliny ovlivněné nedostatkem draslíku jsou: starší listy, okraje listů
Přemíra draslíku v půdě může vést k velkým problémům, jako je zasolení a okyselení kořenového prostředí stejně jako k deficitu vápníku. Vějířové listy budou tmavě žluté až bílé mezi žilkami. Kvůli molekulární nerovnováze způsobí otrava draslíkem snížený příjem a později nedostatek hořčíku (Mg), v některých případech i vápníku (Ca). Draslíková toxicita může za to, že i další živiny nejsou správně vstřebávány, což vyústí v deficity těchto látek – hořčík (Mg), mangan (Mn), zinek (Zn) a železo (Fe) a také problémy s vápníkem (Ca).
Problémy s draslíkem, když na vině je pH
(vyčerpané a vyplavené půdy, vysoké pH, půdy s vázaným draslíkem, nadbytek sodíku v kořenovém prostředí)
Úroveň pH a draslíku
Půda
Draslík bude vyloučen z látkové výměny při pěstování v hlíně při pH 4,0 – 5,5 Draslík je nejlépe vstřebáván z půdy o pH 6,0 – 9,5 (osobně nedoporučuji mít pH hlíny vyšší než 7). Cokoli mimo toto rozmezí povede k nedostatku draslíku.
Hydro a další bezpůdní systémy
Draslík bude vyloučen z látkové výměny při pěstování v hydro při pH 4,0 – 4,5 a 6,0 – 6,5. Draslík je nejlépe vstřebáván z hydro systému při pH 4,7 až 5,3 a 6,7 až 8,5. (osobně nedoporučuji mít pH v hydru nebo jiném bezpůdním systému vyšší než 6,5), nejlepší pro draslík je: 5,0 – 6,0. Cokoli mimo tato rozmezí povede k nedostatku draslíku.
Řešení problémů s nedostatkem draslíku
Jakékoli chemické nebo organické hnojivo, které obsahuje draslík, by mělo nedostatek spravit. Opět Peters all purpose plant food 20-20-20 je dobré, Miracle grow All purpose plant food, Miracle grow Tomato plant food, (chemická hnojiva ředte na poloviční koncentraci, jinak hrozí spálení živinami) Další suplementy s obsahem draslíku jsou: popel ze dřeva, s rychlou absorpcí, moučka řasy Kombu (střední absorbování), greensand s pomalým vstřebáváním, žulový prach, co se také vstřebává pomalu. Síran draselný, síran manganito-draselný, oba dva absorbují středně rychle. FOXFARM GROW BIG HYDROPONIC CONCENTRATE se vstřebává rychle, ale pozor snižuje pH stejně jako Earth Juice Meta-K, který absorbuje také rychle.
Postižené listy se už nevzpamatují, ale rostlina se při rychle působícím hnojivu zotaví za 4 až 5 dnů, pokud použijete hnojivo, co se rychle vstřebává.
Poznámka: Popel ze dřeva vám může lehce zvednout pH, takže monitorujte pH pokud ho použijete.
Tady jsou 2 fotky jak může vypadat nedostatek draslíku:
Hořčík (Mg)
Pohyblivý prvek, sekundární makroživina.
Hořčík pomáhá v podpoře cév, čímž udržuje tvorbu zdravých listů a jejich struktury. Hořčík je významný prvek v produkci chlorofylu a je důležitý pro rozklad enzymů. Rostlina potřebuje hořčíku relativně velké množství, aby přežila, přesto stačí malé předávkování, aby se na ní projevily známky otravy.
Nedostatek hořčíku je jeden z nejsnazších na rozpoznání… zelené žilkování spolu se žloutnutím okolního listu ho jednoznačně prozradí, ale ne vždy tomu tak musí být. Pokud nemáte ten případ se zelenými cévami, můžou se někdy odbarvit špičky listů a zkroutit vzhůru. Rostoucí vrcholky změní barvu na světle (limetkově) zelenou s tím, jak deficit postupuje nahoru květinou. Okraje listů jsou na omak suché a křehké, což se většinou stane spodním listům na mladé rostlině, později to postihne střední a vrchní polovinu kytky, když stárne. Projevy se ale můžou objevit i na starších listech. Nedostatek se nejprve ukáže na špičce listu, pak postupuje dovnitř od okraje. Vnitřní plocha listu zežloutne nebo může být nahnědlá, následuje opadávání listů bez uschnutí. Konce listů se také můžou kroutit nebo křivit nahoru, asi tak jako když srolujete svůj jazyk.
Při nadměrném množství hořčíku ve vašich rostlinách vzniknou toxické soli, které budou zabíjet listy a zabrání v příjmu jiných živin – třeba vápníku (Ca). Přebytek vápníku (Ca), chlóru (Cl) nebo amoniaku v půdě/vodě zamezí příjmu hořčíku.
Jeden z nejhorších problémů, které můžou pěstiteli nastat, je nedostatek hořčíku vinou pH. Tím, že byste přidali více hořčíku, což se zdá rozumné, byste napáchali více škody než užitku. Pokud rostlina nemůže přijímat živinu, kvůli špatné úrovni ph pro ten který prvek, nevezme si ji a prvek zůstane v půdě, kde vytvoří soli. Zasolení se pozná na vnějších částech rostliny, které zbělají nebo zežloutnou. Špičky listů a část povrchu směrem dovnitř odumřou a „zesklovatí“.
Části rostliny postižené nedostatkem hořčíku jsou: prostor mezi žilkováním u starších listů ; může začínat u vnitřního obvodu listů.
Problémy s hořčíkem, když na vině je pH (lehce kyselé půdy, půdy s nadměrným obsahem draslíku, vápníku a/nebo fosforu)
Úroveň pH a hořčíku
Půda
Hořčík bude vyloučen z látkové výměny při pěstování v hlíně při pH 2,0 – 6,4. Hořčík se nejlépe vstřebává při pH 6,5 – 9,1 (osobně nedoporučuji mít pH hlíny vyšší než 7). Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku hořčíku.
Hydro a další bezpůdní systémy
Hořčík bude vyloučen z látkové výměny při pěstování v hydru při pH 2,0 – 5,7. Hořčík je nejlépe vstřebáván z hydro systému při pH 5,8 až 9,1 (osobně nedoporučuji mít pH v hydru nebo jiném bezpůdním systému vyšší než 6,5), nejlepší je: 5,0 – 6,0. Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku hořčíku.
Řešení problémů s nedostatkem hořčíku
Jakékoli chemické nebo organické hnojivo, které obsahuje hořčík, by mělo nedostatek spravit. (Chemická hnojiva ředte na poloviční koncentraci, jinak hrozí spálení živinami.)
Další zdroje hořčíku jsou: hořká sůl, vstřebává se rychle. Dolomitický vápenec, absorbuje pomalu. Síran hořečnato-draselný se středně rychlým vstřebáváním. Žížalí humus nebo krabí skořápky, které absorbují pomalu. Earth Juice Microblast, který působí rychle a obsahuje i další druhotné živiny.
Tady je fotka jak může vypadat nedostatek hořčíku.
Vápník (Ca)
Nepohyblivý prvek, sekundární makroživina.
Vápník je další důležitý prvek, který pomáhá ve stavbě buněčných stěn, buněčnému dělení při tvorbě stonků, posiluje větve, stejně jako přispívá k růstu kořenů, hlavně novým kořenovým vláskům. Dále v kořenech napomáhá příjmu draslíku (K). Vápník se v rostlině pohybuje velmi pomalu a má sklony zdržovat se v kořenech a starších odnožích.
Známky nedostatku vápníku se objevují stejně na nových tak i starších listech. Špičky listů odumírají, můžou se kroutit a růst kytky se zarazí. Kytka může mít slabý stonek a větve, nedostatečný vývin kořenového systému může vést k problémům s bakteriemi s tím, jak kořeny odumírají. Nízká míra rostlinného odpařování ztěžuje příjem vápníku. Ujistěte se, že vaše půda není příliš kyselá, protože z takové se vápník těžko vstřebává, což vyústí ve vápníkový deficit u rostlin. Špičky listů, okraje a nové přírůstky se můžou zbarvit do žluta/hněda, většinou se udělají flíčky s ostře orámovaným hnědým okrajem a špičky listů zvadnou.
Pokud dáte rostlině příliš mnoho vápníku v ranné fázi vývoje, může to zbrzdit její růst. Nadbytek vápníku se vysráží ve vločky, když je použita koncentrovaná forma kombinovaná s draslíkem.
Části rostlin postižené nedostatkem vápníku jsou: kořeny, stonek nebo řapíky, mladé i staré listoví.
Příliš mnoho draslíku způsobí další deficity jiných mikroživin. Fixace vápníku je způsobena mnoha médii: jílovitá půda, nepufrovaný kokos a humus. Často je v nich vápenec vázaný. Stonek rostliny nebude schopen udržet kytku vzpřímeně a barva listů mezi žilkováním se změní v bílo-hnědou. Přebytek draslíku a/nebo dusíku povede k nepřijímání vápníku.
Problémy s vápníkem, když na vině je pH
Špatné zalévání (nejčastější důvod), velmi kyselé půdy s nadbytkem draslíku, příliš suchá nebo naopak přemokřená hlína. Nedostatek vápníku v půdě vede k tomu, že se stane příliš kyselou a to následně může za deficit hořčíku (Mg), železa (Fe) a velmi pomalý, zbržděný růst.
Úroveň pH a vápníku
Půda
Vápník bude vyloučen z látkové výměny při pěstování v hlíně při pH 2,0 – 6,4. Vápník se nejlépe vstřebává při pH 6,5 – 9,1 (osobně nedoporučuji mít pH hlíny vyšší než 7). Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku vápníku.
Hydro a další bezpůdní systémy
Vápník bude vyloučen z látkové výměny při pěstování v hydru při pH 2,0 – 5,3. Vápník je nejlépe vstřebáván z hydro systému při pH 5,4 až 5,8 (osobně nedoporučuji mít pH v hydru nebo jiném bezpůdním systému vyšší než 6,5), nejlepší je: 5,0 – 6,0. Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku vápníku.
Řešení problémů s nedostatkem vápníku
Pro nápravu deficitu vápníku zkuste postřik listů roztokem o složení 1 čajová lžička rozdrceného dolomitského/zahradnického vápence na 1,1 litru vody nebo jakékoli organické/chemické hnojivo, které obsahuje vápník. (Chemická hnojiva ředte na poloviční koncentraci, jinak hrozí spálení živinami.) Nebo můžete rozpustit 1 až 2 čajové lžičky rozdrceného dolomitského/zahradnického vápence do 4,5 litru vody a udělat zálivku do hlíny, která bude působit pomalu. Zahradnický sádrovec nebo vápenec, oba absorbují středně rychle. Kamenný fosforečnan a živočišné odpady, oboje se vstřebává středně rychle/pomalu.
Poznámka: Dejte pozor při aplikování sádrovce do již kyselé půdy (pH 5,5 a nižší). To může mít velmi špatný dopad na různé druhy rostlin, protože to ovlivní vstřebávání půdního hliníku, který je jedovatý pro kořeny kytek.
Tady jsou fotky jak může vypadat nedostatek vápníku.1) ukazuje deficit vápníku v pozdější fázi průběhu
2) ukazuje deficit vápníku v raném stupni rozvoje
Zinek (Zn)
Nepohyblivý prvek, mikroživina.
Zinek hraje hodně rolí v rostlině, zaprvé pomáhá rostlinnému růstu a dospívání, produkci listů, stonku a větvoví. Zinek je nezbytnou součástí mnoha enzymů stejně jako růstového hormonu auxinu. Nízká úroveň auxinu brání v růstu listů a výhonků. Zinek je také důležitý při utváření chlorofylu a jeho aktivitách. Kytky s dobrou úrovní zinku vydrží dlouhé období sucha a proto hraje zinek významnou roli při vstřebávání vlhkosti.
Nedostatek zinku se na některých rostlinách projeví skvrnitostí a vybělenými fleky (chloróza) a pak přejde na ještě nedovyvinuté olistění. Pak pomalu začne mít vliv na špičky rostoucích vrcholků. Když dojde k deficitu zinku náhle, může mít skvrnitost podobný vzhled jako příznaky nedostatku manganu a železa bez symptomu malých lístků. Zinek v rostlině nekoluje, takže příznaky se objevují hlavně na novějších přírůstcích. Květina s nedostatkem zinku bude mít malý výnos, krátké výhonky a svazečky malých znetvořených lístků poblíž vrcholků. Žloutnutí mezi žilkováním je často kombinováno s celkovým blednutím. Bledost nebo šedost, žloutnutí mezi cévami a slabost růžic je znamením nedostatku zinku. Při nízké úrovni zinku se vaše úroda dramaticky zmenší. Intervenózní chloróza se ukáže v malých, úzkých, pokřivených lístcích na konci skutečně krátkých výhonků a zkrátí se i délka internodů. Okraje listů jsou často pokroucené nebo zkrabatělé. Vysoké pH zabrání v příjmu těchto živin: zinek, železo a mangan. Jejich deficit často nastává společně.
Části rostlin postižené nedostatkem zinku jsou: mladé listy a řapíky.
Přemíra zinku je velmi řídkým jevem, ale když k ní dojde způsobuje vadnutí, v horších případech i smrt rostliny.
Problémy se zinkem, když na vině je pH (vysoké pH, malé množství organické hmoty, vysoká úroveň fosforu v půdě a/nebo nedostatek dusíku)
Úroveň pH a zinku
Půda
Zinek bude vyloučen z látkové výměny při pěstování v hlíně při pH 4,5 – 4,7 a 7,5 – 9,5. Zinek se nejlépe vstřebává při pH půdy 5,0 – 7,0 (osobně nedoporučuji mít pH hlíny vyšší než 7). Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku zinku.
Hydro a další bezpůdní systémy
Zinek bude vyloučen z látkové výměny při pěstování v hydru při pH 5,7 – 8,5. Zinek je nejlépe vstřebáván z hydro systému při pH 4,0 až 5,5 (osobně nedoporučuji mít pH v hydru nebo jiném bezpůdním systému vyšší než 6,5), nejlepší je: 5,0 – 6,0. Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku zinku.
Řešení problémů s nedostatkem zinku
Jakékoli organické nebo chemické hnojivo, které obsahuje zinek, nedostatek zinku napraví.(Chemická hnojiva ředte na poloviční koncentraci, jinak hrozí spálení živinami.)
Další suplementy, které vyřeší nedostatek zinku: Síran zinečnatý, zinek v chelátových komplexech, nebo oxidy zinku jsou adekvátní hnojivové zdroje zinku. Zahradní hnůj – působí pomalu. Zelený písek a moučka ze semen bavlny mají také středně rychlou až pomalou absorpci.
Tady je fotka jak může vypadat nedostatek zinku
Železo (Fe)
Nepohyblivý prvek, mikroživina.
Železo je důležitá součást rostlinných enzymů a je zodpovědné za transport elektronů v průběhu fotosyntézy.
Železo reaguje s mnohými částmi živinových roztoků. Když přidáte příliš železa a ne dost fosforu, dojde k deficitu fosforu, takže raději sledujte, kolik železa a fosforu mají vaše živiny. Listy rostlin a nové výhonky dostanou bledě žlutou barvu, zatímco žilky zůstanou tmavě zelené. Pokud je navíc nevyvážené pH, může se stát železo nerozpustným. Tkáň mezi cévami vybledne, nebo zbělá, podobně jako u nedostatku hořčíku, ale nežloutne – nedostatek železa se projeví zbělením, kdežto zežloutnutí se ukáže při deficitu hořčíku. Deficit začíná u listů v nižší a střední části, zatímco nové olistění úplně postrádá chlorofyl, ale neobjevují se (nebo jen minimálně) žádné odumřelé skvrnky. Chlorotické mramorování na nových listech začíná u základu lístků, takže střed listu vypadá jakoby měl žlutou značku. Pro rostlinu je velmi složité přijímat železo a to se pohybuje rostlinou opravdu pomalu. Ještě složitější to je pro venkovní rostliny, když je horké počasí.
Části rostliny postižené nedostatkem železa jsou: mladé listy a řapíky
Přebytek železa může způsobit problém, který vypadá jako nerovnováha pH: Hnědá skvrnitost na vrcholových listech, hlavně vějířových. Může však postihnout celou rostlinu. Otrava železem je velmi vzácná při pH pod 5,5.
Problémy s železem, když na vině je pH (přelité rostliny, háďátka v půdě, nedostatečná drenáž, jako třeba málo perlitu. Vysoké pH, půdy s nízkým obsahem železa, vysokým obsahem fosforu (P), přemírou zinku (Zn), manganu (Mn) nebo mědi (Cu))
Úroveň pH a železa
Půda
Železo bude vyloučeno z látkové výměny při pěstování v hlíně při pH 2,0 – 3,5. Železo se nejlépe vstřebává při pH 4,0 – 6,5 (osobně nedoporučuji mít pH hlíny vyšší než 7). Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku železa.
Hydro a další bezpůdní systémy
Železo bude vyloučeno z látkové výměny při pěstování v hydru při pH 2,0 – 3,5. Železo je nejlépe vstřebáváno z hydro systému při pH 4,0 až 6,0 (osobně nedoporučuji mít pH v hydru nebo jiném bezpůdním systému vyšší než 6,5), nejlepší je: 5,0 – 6,0. Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku železa.
Řešení problémů s nedostatkem železa
Jakékoli organické/chemické hnojivo, které obsahuje železo pomůže při jeho deficitu. (Chemická hnojiva ředte na poloviční koncentraci, jinak hrozí spálení živinami.) Dobře funguje postřik na list hnojivem s obsahem železa. Další suplementy, které obsahují železo jsou: oxid železitý, oxid železnatý, sulfid železnatý, všechny s rychlým vstřebáváním. Zelený písek, moučka ze semen bavlny, zahradní hnůj, které se vstřebávají středně rychle. Zahradní hnůj je nejběžnější bio zdroj železa.
Tady jsou 2 fotky, jak může vypadat nedostatek železa:
Síra (S)
Nepohyblivý prvek, sekundární makroživina.
Síra hraje důležitou roli v růstu kořenů, zásobách chlorofylu a rostlinných bílkovinách. Stejně jako železo se i síra pohybuje rostlinou pomalu, vyšší teploty způsobí horší příjem síry. Na rozdíl od železa je síra v kytce rovnoměrně rozložena, hlavně ve velkých vějířovitých listech. Síra je také velmi důležitá v růstové fázi.
První známky nedostatku síry jsou bledé mladé listy. Jejich růst bude pomalý, ale listy se můžou stát křehkými a užšími než jsou normálně. Rostlina může mít i malé zmutované lístky, palice na vrcholu kvetoucích kytek mohou odumřít. Celý růst bude zpomalený, objeví se žloutnutí mladých listů a nových výhonků. Na rozdíl od nedostatku hořčíku, kdy nedostatek začíná na špičkách listů a okrajích, deficit síry se objeví nejprve u řapíku a bude postupovat doprostřed listu. Stonky ztvrdnou, jsou tenké a můžou dřevnatět. Na některých rostlinách se spíš než žloutnutí objeví oranžové a červené mramorování. Stonky se více vytáhnou, ale neztloustnou. Listy budou tuhé, křehké jako sklo a brzy odpadnou.
Části rostliny ovlivněné nedostatkem síry: Celá rostlina, mladé listy, žilkování.
Příliš mnoho síry může za malé rostliny s malými listy, listy hnědnou a špičky vypadají jako mrtvé. Přebytek síry může také vypadat jako poškození solemi, zastavený růst a ztmavnutí.
Úroveň pH a síry
Půda
Síra bude vyloučena z látkové výměny při pěstování v hlíně při pH 2,0 – 5,5. Síra se nejlépe vstřebává při pH 6,0 – 9,5 (osobně nedoporučuji mít pH hlíny vyšší než 7). Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku síry.
Hydro a další bezpůdní systémy
Síra bude vyloučena z látkové výměny při pěstování v hydru při pH 2,0 – 5,5. Síra je nejlépe vstřebávána z hydro systému při pH 6,0 až 9,5 (osobně nedoporučuji mít pH v hydru nebo jiném bezpůdním systému vyšší než 6,5), nejlepší je: 5,0 – 6,0. Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku síry.
Řešení problémů s nedostatkem síry
Rozpusťte 1-2 čajové lžičky hořké soli na 4,5 litru zálivky a počkejte, než se rostlina vzpamatuje. Jakékoli organické/chemické hnojivo, které obsahuje síru pomůže při jejím deficitu.
Další sirné suplementy jsou: Dešťová voda, thiosíran sodný, oboje se vstřebává rychle. Zahradní síra, síran draselný, sádrovec.
Poznámka: Dejte pozor při aplikování sádrovce do již kyselé půdy (pH 5,5 a nižší). To může mít velmi špatný dopad na různé druhy rostlin, protože to ovlivní vstřebávání půdního hliníku, který je jedovatý pro kořeny kytek.
Tady jsou 2 fotky jak může vypadat nedostatek síry. Všimněte si jak na vrcholových listech žlutá barva postupuje od řapíku směrem ke špičce.
Mangan (Mn)
Nepohyblivý prvek, mikroživina.
Mangan pomáhá při štěpení enzymů pro chlorofyl a fotosyntézu, dále spolupracuje s enzymy při redukci dusičitanů před vytvářením bílkovin. Na rostlinách s nedostatkem manganu se u mladých listů objeví žlutá skvrnitost (mramorování) a/nebo hnědé oblasti. Mrtvé (nekrotické) žluté skvrny se tvoří na vrcholových listech, zatímco na starších spodních listech se ukáží šedivé ďubky nebo fleky. Mezi symptomy patří i žloutnutí listů s tím, že žilkování může zůstat zelené. Může působit dojmem čtverečkovanosti. S novými výhonky může rostlina vypadat jako že problém odrostl, což je důvodem, proč mladé lístky nemusí být postižené. Navrchu listů se můžou objevit hnědé skvrnky. Určité oblasti listů zhnědnou a vadnou.
Části rostlin postižené deficitem manganu jsou: mladé listy
Příliš manganu v půdě způsobí nedostatek železa. Skvrnitost tkání listů je způsobená nedostatečnou syntézou chlorofylu. Vaše kytky budou vykazovat známky velmi malé vitality způsobené nadměrným množstvím manganu.
Problémy s manganem, když na vině je pH (pH půdy nad 6,5, půdy s vysokou úrovní železa, půdy chudé na dusík, suché počasí a neprovzdušněná půda)
Úroveň pH a manganu
Půda
Mangan bude vyloučen z látkové výměny při pěstování v hlíně při pH 2,0 – 5,0. Mangan se nejlépe vstřebává při pH půdy 5,5 – 6,5 (osobně nedoporučuji mít pH hlíny vyšší než 7). Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku manganu.
Hydro a další bezpůdní systémy
Mangan bude vyloučen z látkové výměny při pěstování v hydru při pH 2,0 – 4,5. Mangan je nejlépe vstřebáván z hydro systému při pH 5,0 až 5,6 (osobně nedoporučuji mít pH v hydru nebo jiném bezpůdním systému vyšší než 6,5), nejlepší je: 5,0 – 6,0. Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku manganu.
Řešení problémů s nedostatkem manganu
Výživa postřikem jakýmkoli chemickým hnojivem s obsahem manganu, které také můžete rozmíchat do zálivky. Jakékoli organické/chemické hnojivo, které obsahuje mangan pomůže při jeho deficitu. (Chemická hnojiva ředte na poloviční koncentraci, jinak hrozí spálení živinami.)
Další živiny s obsahem manganu jsou: Chelátovaný mangan, uhličitan manganatý, chlorid manganatý, oxid manganičitý, oxid manganatý, sulfid manganatý – všechny s rychlým vstřebáváním. Zahradní kompost a zelený písek jsou dobré zdroje manganu a vstřebávají se středně rychle až pomalu.
Tady je fotka deficitu manganu v květové fázi
Bór (B)
Nepohyblivý prvek, mikroživina.
Bór je důležitý, když jde o dozrávání, produkci pylu a semen. Také udržuje vápník v rozpustné formě a pomáhá udržovat silné stonky, stopky a větve. Je zodpovědný za dobrou barvu listů, stejně jako za strukturu rostliny. Pomáhá v buněčném dělení a stavbě bílkovin.
Deficit bóru se nejprve projeví na mladších listech (zežloutnou), pak postoupí na celou rostlinu. Nedostatek bóru se může podobat nedostatku vápníku. Zakrnělý vzrůst, odbarvení, odumřelé špičky výhonků, zastavení vývoje palic. Druhotné kořeny jsou zakrslé a oteklé, listy deformované, někdy bronzové a sežehnuté. Špičky výhonků umírají, stonky a řapíky jsou křehké. Deficit bóru se lehce rozpozná, protože na listech se objevují jakoby jahodové skvrny nebo cákance fleků. Symptomy nedostatku bóru se nejprve objevují v místech růstu. Můžou se objevit známky šednutí nových výhonů a zasychání, znetvořené palice, kroucení listů, které jsou často skvrnité a odbarvené. Novější výhonky často vypadají, že jsou spálené. Budou mít pokleslé stonky s žloutnoucími až hnědnoucími listy. Mrtvé (nekrotické) fleky se vyvinou mezi žilkováním listů, které (become thick) ztloustnou (?= budou hustší). Listy budou vadnout a objeví se nekrotická a chlorotická skvrnitost. Bór se těžko vstřebává, když je nízký obsah draslíku (K). První známky deficitu jsou abnormálně rostoucí špičky. Když je nedostatek bóru, dostaví se problémy s plísněmi, které se rozšíří z odumřelé tkáně listů, až po vlásky kořenů, jež ztratí barvu. Abyste se vyhnuli deficitu bóru, udržujte pH pod 7, zlepšete vlhkost a mějte lehkou půdu.
Přespříliš bóru v rostlinách může způsobit spoustu problémů. Špičky listů zežloutnou, pak příznaky postupují dovnitř a způsobí velké opadávání listů a brzké uvadnutí kytky. Může to vypadat stejně jako nedostatek hořčíku, ale postihuje jen mladší přírůstky.
Části rostliny postižené nedostatkem bóru jsou: rostoucí špičky a mladé listy.
Problémy s bórem, když na vině je pH (pH půdy pod 5,5 nebo přes 6,8, písčitá půda, půda s malým množstvím organické hmoty a/nebo dusíku)
Úroveň pH a bóru
Půda
Bór bude vyloučen z látkové výměny při pěstování v hlíně při pH 2,0 – 5,0. Bór se nejlépe vstřebává při pH půdy 5,0 – 7,0 (osobně nedoporučuji mít pH hlíny vyšší než 7). Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku bóru.
Hydro a další bezpůdní systémy
Bór bude vyloučen z látkové výměny při pěstování v hydru při pH 2,0 – 5,0. Bór je nejlépe vstřebáván z hydro systému při pH 5,0 až 6,0 (osobně nedoporučuji mít pH v hydru nebo jiném bezpůdním systému vyšší než 6,5), nejlepší je: 5,0 – 6,0. Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku bóru.
Řešení problémů s nedostatkem bóru
Jedním ze způsobů jak napravit deficit bóru je buď výživa postřikem nebo běžným zalíváním – rozpusťte 1 čajovou lžičku kyseliny borité ve 4,5 litru vody. (Chemická hnojiva ředte na poloviční koncentraci, jinak hrozí spálení živinami.)
Další živiny s obsahem bóru jsou: borax, kyselina boritá, colemanit (pentahydrát hexaboritanu divápenatého ), pentaboritan sodný, tetraboritan sodný – všechny s rychlou absorpcí. Zahradní kompost a kostní moučka jsou dobré zdroje bóru, ale vstřebávají se pomalu až středně rychle.
Tady jsou 3 fotky deficitu bóru
Měď (Cu)
Měď hraje velkou roli při vytváření zdravých rostlin, stonků, větvoví a nových výhonků, stejně jako při reprodukci a dospívání. Také napomáhá při metabolismu uhlohydrátu a redukci kyslíku.
Deficit mědi ukáže rostlina nedostatečným růstem, rostoucí špičky zasychají, na zelených listech se objevuje namodralý závoj a rostliny můžou nakvétat v růstové fázi. Kytky s nedostatkem mědi rostou nepravidelně a nové výhony usychají. Vrcholové listy schnou velmi snadno, také blednou (chloróza) a jsou na nich nekrotické skvrny. Cévní chloróza (bělení mezi žilkováním) se může objevit na vrcholkových listech. Růst a výnos se sníží.
Příliš mnoho mědi je pro rostlinu toxické a může ji zahubit. Před smrtí se ještě objeví deficit železa, kořenový systém bude hnít a kořeny budou mít nenormální velikost a velmi málo postranního větvení. Některé výhonky se vůbec nerozvinou, budou velmi světle zelené nebo mít modrý závoj. Části rostliny postižené nedostatkem mědi jsou: nové výhonky, mladé listy a / nebo celá rostlina.
Problémy s mědí, když na vině je pH (vysoké pH, stejně jako příliš kompaktní zemina s nedostatkem dusíku)
Úroveň pH a mědi
Půda
Měď bude vyloučena z látkové výměny při pěstování v hlíně při pH 2,0 – 4,5. Měď se nejlépe vstřebává při pH půdy 5,0 – 7,5 (osobně nedoporučuji mít pH hlíny vyšší než 7). Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku mědi.
Hydro a další bezpůdní systémy
Měď bude vyloučena z látkové výměny při pěstování v hydru při pH 6,5 – 9,0. Měď je nejlépe vstřebávána z hydro systému při pH 2,0 až 6,0 (osobně nedoporučuji mít pH v hydru nebo jiném bezpůdním systému vyšší než 6,5), nejlepší je: 5,0 – 6,0. Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku mědi.
Řešení problémů s nedostatkem mědi
Výživa postřikem s obsahem síranu měďnatého nebo chelátované mědi – lze použít i pro zálivku. Jakékoli organické/chemické hnojivo, které obsahuje měď pomůže při jejím deficitu. (Chemická hnojiva ředte na poloviční koncentraci, jinak hrozí spálení živinami.)
Další zdroje mědi jsou: zahradní kompost a zelený písek.
Foto ukazuje nedostatek mědi. (Může to vypadat jako přehnojení (dusíkem), ale podívejte se na spodek listů a všimněte i jak jsou žluté se známkami bílé, také okraje vějířovitých listů jsou hnědé a uvadlé.)
Molybden (Mo)
Molybden potřebují enzymy, které v rostlině přeměňují dusičnany na formy využitelné pro tvorbu bílkovin.
Nedostatek molybdenu způsobuje, že listy mají světlý, popálený okraj a podivně nebo zpomaleně rostou. Může dojít k žloutnutí prostředku listů, stejně jako ke kroucení mladších lístků, které eventuálně odumírají. Deficit molybdenu často připomíná nedostatek dusíku. Starší listy budou postiženy chlorózou, budou mít srolované okraje a zakrní. Na rozdíl od nedostatku dusíku se objeví červené špičky listů a toto zbarvení bude postupovat dovnitř listu. Deficit molybdenu se obyčejně projeví na starších až středně starých listech, teprve potom přejde na mladé. Obecně k nedostatku molybdenu dojde, když má rostlina málo síry a fosforu.
Nadbytek molybdenu rostlině většinou příliš neškodí a vypadá podobně jako nedostatek železa nebo mědi.
Problémy s molybdenem, když na vině je pH (pH půdy pod 5,5)
Úroveň pH a molybdenu
Půda
Molybden bude vyloučen z látkové výměny při pěstování v hlíně při pH 2,0 – 6,5. Molybden se nejlépe vstřebává při pH půdy 7,0 – 9,5 (osobně nedoporučuji mít pH hlíny vyšší než 7). Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku molybdenu.
Hydro a další bezpůdní systémy
Molybden bude vyloučen z látkové výměny při pěstování v hydru při pH 2,0 – 5,5. Molybden je nejlépe vstřebáván z hydro systému při pH 6,0 až 8,0 (osobně nedoporučuji mít pH v hydru nebo jiném bezpůdním systému vyšší než 6,5), nejlepší je: 5,0 – 6,0. Cokoli mimo toto rozmezí se podepíše na nedostatku molybdenu.
Řešení problémů s nedostatkem molybdenu
Jedním ze způsobů je výživa postřikem hnojivy s obsahem molybdenu, jako třeba Miracle All Purpose plant food = univerzální hnojivo/nebo Miracle Grow: Tomato Plant Food = hnojivo na rajčata. Hnojivo můžete rozpustit i v zálivce. (Chemická hnojiva ředte na poloviční koncentraci, jinak hrozí spálení živinami.)
Další suplementy s obsahem molybdenu jsou: Peters All Purpose Plant food (vstřebává se rychle), zelený písek, vápenec – oboje absorbuje středně rychle až pomalu.
Fotky: 1) i 2) představují nedostatek molybdenu v pozdní fázi květu
Nikl (Ni)
Nikl je potřebný pro klíčení semínek. Nedostatek niklu není dobře zdokumentován. Mezi symptomy patří chloróza a mezicévní chloróza u mladých listů, která pokračuje v pletivovou nekrózu. Další důsledky jsou ubohé klíčení semínek a snížený výnos z úrody.
Přelití
Přelití je jedna z nejčastějších chyb začínajících pěstitelů. Důvodem k tomu je to, že cítí potřebu dát své kytce všechno a přeženou hodně věcí a jednou z nich je i zálivka. Když přelijete svou rostlinu, kořeny se tak nasáknou vodou, že nemůžou přijímat kyslík a pomalu umírají.
Známky přelití jsou: Svěšené listy, zplihlost, opadávání žlutých a mrtvých listů, dokonce i opad listů, které vůbec nevypadají jako mrtvé.
Nejsnadnější rada jak se vyhnout přelití je: potěžkejte květináč, když je půda vyschlá a pak znovu, když ji zalijete. (to je důvod, proč je chytré používat květináče z lehkých materiálů) Když zalíváte, lijte jen tolik vody, než uvidíte, že trochu vody vyšlo spodkem – jen trochu, ne že spodem květináče poteče voda proudem – tak poznáte, že rostlina má dostatek vody. Předejít přelití můžete tak, že přidáte více perlitu do zeminy, nebo že přidáte peroxid vodíku kvůli extra okysličení, čímž také zabijete bakterie v půdě. Po zálivce počkejte pár dní. Rostliny konopí mají rády dobré zalití a pak několik dnů odpočinku k tomu, aby půda dostatečně vyschla. Proto je tak lehké přelít. Kromě hmotnosti květníku můžete jako test vlhkosti použít svůj ukazováček, který zapíchnete do zeminy do hloubky několika centimetrů. Pokud cítíte na špičce prstu, že půda je téměř suchá, je čas opět zalít. Vrchní vrstva zeminy by měla mít možnost vyschnout mezi zálivkami, pokud je ještě vlhká, kytka NEPOTŘEBUJE zalít. Také můžete použít půdní vlhkoměr, který vám řekne, jaká je vlhkost uvnitř květináče. Koupíte ho ve většině obchodů se zahradnickými potřebami.
Foto ukazuje jak vypadá přelitá rostlina
Nedostatečná zálivka
Nedostatečná zálivka může vykazovat shodné symptomy jako přelití.
Zplihlost, povrch zeminy je tvrdý. Abyste se tomu vyhnuli, každé druhé zalití proveďte důkladně tzn. zalijte trochu víc než obvykle, protože rostliny čas od času potřebují pořádně uhasit žízeň. Také to pomůže spodním kořenům, aby měly dostatek vody, potřebný k dalšímu růstu.
Začínající pěstitelé často dělají obě chyby, přelévání i nedostatečné zalévání. Nejprve přelijí, protože se snaží být pečliví, pak se tomuto problému chtějí vyhnout a objeví se známky nedostatku vody. Když mají rostliny málo vody, vypadají schlípleji než při přelití. Vějířové listy zplihnou blíž stopky a nebudou tak žluté jako u přelití. Jediný způsob jak se vyhnout nedostatku vody je zalít pokaždé, když se květináč zdá lehký. Ujistěte se, že při zaléváni pár kapek vyteklo spodkem květináče, tak bude rostlina mít vody dostatek.
Problémy s pH
První známkou toho, že máte lehčí problém s pH, je rostlina s částečně pokroucenými listy, se žloutnoucími, hnědnoucími, nebo červenajícími flíčky. Někdy se nemusí objevit všechny barvy najednou, skvrnky můžou být žlutohnědé, nebo jen červenohnědé a můžou se projevit kdekoli na rostlině. Nejčastěji však na velkých vějířovitých listech, pak flekatost přejde i na malé lístky.
Když se tohle stane, musíte zjistit pH substrátu a pH vody předtím a potom, co přidáte živiny. Často je důvodem to, že přidáte hnojiva jako Earth juice, a ty snižují pH celkem dost. Přidání masokostní moučky do zeminy taky rozhodí pH, proto je moudré otestovat pH substrátového mixu dřív, než do něj vsadíte rostliny. Jakmile se objeví skvrnitost, brzy zjistíte, že došlo k uzamčení příjmu některých živin a na rostlině se objeví známky jejich nedostatku.
Nepřidávejte žádné živiny, dokud nesrovnáte pH.
Důvodem k tomu je to, že když rostlina nepřijímá některé prvky, ty se hromadí v zemině a jejich obsah by mohl dosáhnout takové úrovně, kdy se stanou pro rostlinu toxické, nebo takové úrovně, že zabrání rostlině v příjmu jiných živin. Nejprve srovnejte pH a až pak přidejte živiny, které v půdě chybí.
Nejlepší jsou digitální pH testery, protože jsou nejpřesnější. Pokud si ho nemůžete dovolit, tak vsaďte na pH testovací papírky. Levné zapichovací půdní testery bývají nepřesné a nedá se na ně spolehnout. Vyplatí se kvalitní digitální pH metr, který pravidelně kalibrujete.
Naprostá většina problémů s pH půdy vzniká po přidání přísad jako rašelina, která je velmi kyselá, nebo zaléváním vodou se špatným pH. Upravujte pH pozvolna, nejlépe v průběhu jednoho týdne – rychlá změna pH může přivodit rostlině šok. Často se tvrdí, že pokud nemáte pH tester ani pH papírky, pomůže stabilizovat pH přidání dolomitského vápence – je lepší ho vmíchat do substrátu než přidávat s každou zálivkou. Vápenec ale pH nesrovnává tolik, jak si mnozí myslí. PH půdy a dostupnost mikroživin jsou v úzkém vztahu. Příliš mnoho vápence by mohlo změnit pH půdy až na úroveň, kdy budou mikroživiny pro rostlinu nevstřebatelné.
Mikro živiny ovlivňované pH jsou: železo (Fe), mangan (Mn), zinek (Zn) a někdy i měď (Cu).
Když přidáte příliš mnoho vápence, může se stát, že srovnat pH bude mnohem těžší, než kdybyste ho nedali tolik. Přidat vápenec můžete kdykoli, ale jakmile je rozmíchaný v zemině, nejde odstranit. S vysokou půdní vlhkostí začne vápenec působit okamžitě a pH bude měnit po dobu několika měsíců. Přesto to trvá až rok než se ukáže pravý užitek vápence. S tím jak se zvyšuje pH půdy, snižuje se prodleva reakce vápence kvůli nižší úrovni půdních kyselin. Vápenec je mnohem lepší ve zvyšování pH, než kdybyste ho chtěli použít pro snížení pH půdy – bylo by ho potřeba velmi mnoho a mohlo by se stát, že se pH dostane na úroveň, kdy je pro rostlinu toxický, takže pokud potřebujete snížit pH, porozhlédněte se po něčem jiném, než je vápenec.
Takže tady dole najdete seznam pufrů, které se mohou hodit, když potřebujete snížit nebo zvýšit pH.
Pro snížení pH v půdě: piliny, kompostované listí, odštěpky dřeva, moučka z bavlníkového semene, listová prsť, rašelina, šťáva z citrónů, ocet, pH minus.
Snížení pH v hydru: pH minus (ocet a citrónová šťáva jsou dobré pro substrát, ale pro hydro se nedoporučují)
Pro zvýšení pH v půdě: pH plus, dolomitský vápenec, popel z tvrdého dřeva, kostní moučka, drcený mramor nebo škeble ústřic, hydroxid draselný.
Zvýšení pH v hydru: pH plus, soda bicarbona nebo vápenec
Měli byste používat pouze kvalitní pH pufry a ujistit se, že dobře spolupracují s živinami.
Fotky: – ukazují skvrnitost způsobenou pH před tím, než dojde k uzamčení příjmu živin. – druhá ukazuje vysoké pH a zkroucené listy. Všimněte si hnědých okrajů, to jsou příznaky nedostatku draslíku, ke kterému došlo díky tomu, že pH zabránilo jeho vstřebávání.
Tyto projevy se někdy pletou s nedostatkem dusíku, proto mějte pH metr po ruce a používejte ho často.
Přehnojení
Přehnojení se vyhnete tím, že nebudete přidávat příliš mnoho živin do zálivky/postřiku na list. Nehnojte častěji než 1 x týdně, při 1. hnojení namíchejte jen ¼ koncentraci a pak postupně zvyšte dávku na ½ a tak dál. Pokud používáte chemická hnojiva, je velmi snadné to přehnat. Přehnojení způsobí, že špičky listů zežloutnou nebo se spálí. Korekci hladiny živin v půdě provedete flushováním vodou v množství 3 x větším než je objem zeminy. Nehnojte rostliny mladší než 2 týdny, v tomhle věku jim stačí živiny obsažené v půdě – samozřejmě záleží na kvalitě půdního mixu. Hnojení v tomto věku je často zahubí.
Na fotu je k vidění nejčastější problém – přehnojení.
Jak hnojiva mění pH a EC
Následující hodnoty pocházejí z měření jednoho z pěstitelů. Hnojiva se do vody přidávala postupně, takže pH a EC u každého řádku platí pro roztok se všemi předchozími přípravky. Údaje v závorce jsou koncentrace doporučené výrobcem. Berte je jako orientační, složení přípravků se mohlo od té doby změnit.
Používá se v hydroponických systémech ke zvýšení obsahu kyslíku a k udržování čistoty v systému. Používá se také při řízkování a klíčení. Peroxid vodíku v zálivce dodává rostlině další kyslík, který výrazně zlepší průběh fotosyntézy.
Přidáním H2O2 do zálivky pomůžeme i dalším metabolickým procesům rostliny:
– pomáhá zoxidovat těžké kovy, které je pak rostlina schopna vstřebat – pomáhá kořenové struktuře k vývoji a výměně mrtvých kořínků za nové – pomáhá transportu látek v rostlině – zlepšuje metabolismus rostliny – pomáhá stimulovat produkci proteinu – zlepšuje fotosyntézu – pomáhá rozkládat uhlohydráty vzniklé fotosyntézou
Klíčení semínek a peroxid vodíku Použijte 10 kapek peroxidu na litr vody (odstáté), pomůže lepšímu a rychlejšímu vyklíčení (semínko běžně vyklíčí za 24 h).
Řízkování a peroxid vodíku Stejně jako u klíčení s 10 kapkami v litru vody, při jinak stejném zacházení s klony docílíme rychlejšího zakořenění.
Postřik 10 kapek na litr je taktéž ideálním přídavkem na postřik od řízku až po dospělost.
Hydroponické systémy a peroxid vodíku 5 ml peroxidu na 10 litrů nového roztoku s živinami a pak ještě třikrát týdně 2 ml pro udržení peroxidu v zálivce
Čištění systému Jako sterilizátor mezi jednotlivými sklizněmi je použití peroxidu velice účelné. Peroxid vyčistí dokonale celý systém od bakterií a patogenů. Pomůže rozložit veškerý organický materiál v médiu (rockwool, keramzit, cocos), v nádrži, kapilárách, hadicích atd. Potom celý systém několikrát propláchněte čistou vodou, než do něj dáte nové rostliny. Na čisticí roztok použijte 50 ml na 10 l vody.
Co peroxid vodíku rostlinám přináší
– zvýšený obsah kyslíku v živném roztoku – zvýšená kořenová aktivita – vyšší příjem živin – stimulace produkce proteinů (rostlinných bílkovin) – rozkládá uhlohydráty vzniklé fotosyntézou – zvyšuje životaschopnost a obranyschopnost rostliny – zvyšuje hustotu rostliny – tlusté stonky s užšími patry – zlepšuje fotosyntézu – zlepšuje klíčení – zvyšuje úspěšnost řízkování – čistí systém – menší náchylnost k chorobám
Pozor: 35% peroxid vodíku je žíravina. Pracujte v rukavicích a s ochranou očí, skladujte ho při 15 až 25 °C mimo dosah dětí a držte se pokynů výrobce.
Zalévání kokosu
Stručně jak na zalévání v kokosu
– Vždy si zkontrolujte pH, nejlépe funguje rozsah 5,8 až 6,1. – Používejte hnojiva určená pro kokos, tak dosáhnete nejlepších výsledků a snadného použití. – Ujistěte se, že používáte květináč dostatečně velký pro intervaly zalévání které chcete mít. Větší květináč znamená méně časté zalévání, ale víc vody na proplach. – Při každém zalévání by mělo spodem protéct 20 až 40 % zálivky. – Kokos nesmí nikdy úplně vyschnout, chová se jako hydroponické médium. – Častější zalévání dává lepší výsledky.
Na co nezapomenout
Výživa je jen jedna část péče o rostliny. Pro začátek si zapamatujte tři věci: hnojte méně, než uvádí výrobce, měřte pH zálivky i substrátu a změny dělejte postupně. Další tipy najdete v článcích čím hnojit konopí a proč používat organické hnojivo. Odborné výrazy vysvětluje slovník základních pojmů.
Pěstování konopí s obsahem THC nad 1 % je v Česku od roku 2026 bez povolení možné jen pro vlastní potřebu osob starších 21 let, a to nejvýše tří rostlin. Víc rostlin je přestupek, víc než pět trestný čin.
Pro mnoho začínajících pěstitelů je představa, že by měli své milované rostlině uříznout zdravý vrchol, doslova noční můrou. Přirozený instinkt nám velí nechat přírodu konat své dílo a do růstu nezasahovat. Pravdou ale…