Jak vypěstovat konopí v BIO kvalitě: záhon, užiteční živočichové a hnojení
Konopí se dá vypěstovat ekologicky, bez průmyslových hnojiv a chemických postřiků. Stačí připravit záhon už na podzim, využít užitečné živočichy a doprovodné rostliny a hnojit domácí kopřivovou a slepičí jíchou.
Tento článek není klasický návod k pěstování konopí. Pěstovat ho není nic složitého: v dubnu se vyseje semínko, rostlina se občas zalije a přihnojí a v září až říjnu se sklízí. Jde spíš o to, jak ho, stejně jako třeba rajčata nebo papriky, vypěstovat ekologicky a bez zbytečné chemie.
Naši předkové věděli, že na zahradě nejde o vítězství nad přírodou, ale o rovnováhu. Mšice i slunéčko sedmitečné do zahrady patří. Když se nějaký „škůdce“ přemnoží, obvykle za tím stojí zásah člověka, který rovnováhu narušil. Z této myšlenky vychází celé biozahradničení.
Příprava záhonu na podzim
S přípravou biozáhonu se začíná už na podzim. Místo rýče stačí jednoduchý hák na dřevěné násadě, kterým se zemina prokypří do hloubky 15–20 cm. Rytí totiž poškodí půdní život: bakterie, které potřebují kyslík, se dostanou do hloubky, a organismy ze spodních vrstev naopak na povrch. Rovnováha, kterou si půda budovala roky, se tím naruší.
Prokypřený záhon je potřeba předhnojit. Průmyslová hnojiva nejsou nutná a mohou půdním bakteriím škodit. Mladé rostliny potřebují hlavně dusík a ten dodají:
kopřivy nebo bobovité rostliny (jetel, hrách, fazol, vlčí bob) – nasekané na hrubo, čerstvé nebo kompostované, rozložené po záhonu. Použijte jen listy, bez semen,
kostní nebo rohovinová moučka
Informace v článku mají pouze informativní charakter a nenahrazují odbornou ani právní radu. Semena konopí prodáváme výhradně jako sběratelské předměty osobám starším 18 let.
Test na drogy ze slin hledá samotné THC, které po užití konopí zůstává v ústech, a zachytí proto hlavně nedávné užití. Policie jím při kontrole jen ověřuje podezření, o přestupku nebo trestném činu rozhoduje až rozbor…
Po měsících pečlivého zalévání, hnojení a sledování vaší zahrádky se blíží finále. Otázka „Kdy už to bude?“ trápí snad každého pěstitele a trpělivost tu často dostává zabrat. Správné načasování sklizně je naprosto…
Novinky
– rovnoměrně rozsypaná v dávce podle výrobce.
Na jaře, zhruba začátkem března, se záhon znovu prokypří hákem. Podzimní hnojivo se neodstraňuje, jen se zapracuje do vrchní vrstvy. Tím je půda připravená.
Předpěstování a výsadba
Semena se dají vysévat přímo do záhonu, nebo předpěstovat. Předpěstování má výhodu, že k výsadbě vyberete jen nejsilnější sazenice. Semena se zasejí 0,5–1 cm hluboko do kelímků o objemu 2–3 dl s otvorem ve dně, naplněných zahradnickou zeminou, a zalijí se dešťovou nebo odstátou vodou. Do dvou týdnů vyklíčí. Semena, která nevzejdou nebo vzejdou opožděně, se vyřadí.
Od konce dubna do konce května se sazenice opatrně přesadí na záhon. Každá by měla mít kolem sebe aspoň půlmetrový kruh volného místa. Volnou půdu kolem sazenic je dobré zamulčovat listím z kopřiv a záhon zalít dešťovou vodou. Další zálivka podle počasí, a platí, že méně je více.
Sběratelská semena s údaji šlechtitelů o venkovním pěstování najdete mezi outdoor odrůdami feminizovaných semen. Konopí s obsahem THC nad 1 % smějí od roku 2026 pěstovat jen dospělí od 21 let, nejvýš tři rostliny pro vlastní potřebu na pozemku, který vlastní nebo užívají.
Užiteční živočichové na zahradě
Na zahradě žije spousta tvorů, od drobného hmyzu přes ptáky po malé savce. Vyplatí se je pozorovat a poznávat. Mnoho z nich za vás odvede kus práce:
Netopýr – v noci loví drobný hmyz, rostlinám ani lidem neublíží.
Ježek – likviduje slimáky, housenky a ponravy. Občas ochutná jahody, ale většinu vám nechá.
Krtek – krtiny jsou nepříjemné jen na pohled a vyhrnutá kyprá zemina se hodí do květináčů nebo na kompost. Krtek denně sežere tolik červů, krtonožek a slimáků, kolik sám váží.
Rejsek – poznáte ho podle špičatého rypáčku, krátkého ocasu a pižmového pachu. Stejně jako krtek hubí slimáky a larvy.
Zlatoočka – štíhlý zelený hmyz s průhlednými křídly. Dospělci sají nektar, larvy jsou draví lovci svilušek, štítenek a mšic.
Slunéčka – nemusí být vždy sedmitečná. Larvy i dospělci se živí mšicemi.
Škvor – pověst, že leze lidem do uší, je nezasloužená. Živí se hlavně mšicemi a kousky listů.
Lumčíci – drobné vosičky dlouhé 5–20 mm s třpytivými křídly. Kladou vajíčka do mšic, jejichž těla larvy zevnitř vyžerou.
Pestřenky – připomínají vosy, ale jsou menší a létají tiše. Kladou vajíčka brzy na jaře do kolonií mšic a pomáhají zastavit jejich první nálet.
Pavouci – nejsou hmyz, ale pavoukovci. Většina z nich loví drobný hmyz včetně dospělých mšic.
Žížaly – škůdce nehubí, ale obohacují půdu o humus. Rostliny v takové půdě rostou zdravěji a lépe odolávají chorobám. Vadí jim vysoké koncentrace solí, například z průmyslových hnojiv. Přilákáte je kompostem, nejraději mají jeteloviny.
Některé rostliny obsahují látky, takzvané fytoncidy, které působí na okolní rostliny, mikroorganismy i hmyz. Mohou odpuzovat škůdce, potlačovat houbové choroby nebo naopak povzbudit růst sousedních rostlin. Chemický postřik plně nenahradí, ale v biozahradě jsou užitečným pomocníkem. Nejčastěji se doporučují tyto kombinace:
Biologický přístup vyžaduje víc pozornosti k přírodě, než by si někdo přál. S pěstováním konopí ale souvisí víc, než se zdá: zdravá půda a rovnováha na záhonu ušetří spoustu práce i chemie.
Kdy, jak a čím hnojit
Během sezóny budete potřebovat dvě domácí hnojiva, jedno pro růst a jedno pro kvetení.
Růstová fáze trvá v našem podnebí zhruba od výsadby do poloviny srpna, podle odrůdy a počasí. Končí, když se objeví první květy: u samčích rostlin pylové váčky, u samičích bílé chloupky blizen. Samčí rostliny se obvykle odstraňují, pokud konopí nepěstujete kvůli semenům.
V této fázi rostlina potřebuje hodně dusíku a dodá ho kopřivová jícha. Dvacetilitrovou plastovou nebo dřevěnou nádobu naplňte do poloviny nasekanými kopřivami, kostivalem, mátou nebo jinými bylinami, dolijte vodou a nechte asi dva týdny kvasit s přístupem vzduchu, občas promíchejte. Hotová jícha se ředí s dešťovou nebo odstátou vodou v poměru 1 : 20 a zalévá se ke kořenům každé dva až tři týdny. Podobně funguje kompostový čaj.
Fáze květu potřebuje víc fosforu. Postup je stejný, jen místo kopřiv přijde ptačí, například slepičí trus: asi pět vrchovatých lopat do dvacetilitrové nádoby, zalít vodou a nechat tři týdny kvasit za častého míchání. Ředí se v poměru 1 : 30 a zalévá se jednou za dva týdny, ale jen do konce srpna. Pak už rostliny dozrávají bez hnojení.
Pro mnoho začínajících pěstitelů je představa, že by měli své milované rostlině uříznout zdravý vrchol, doslova noční můrou. Přirozený instinkt nám velí nechat přírodu konat své dílo a do růstu nezasahovat. Pravdou ale…